Obec Jarošov

Přejít na obsah
Dnes je 23.5.2017, svátek má Vladimír.
Obec Jarošov
Obecní úřad
SDH Jarošov
Mateřská škola
Kontakt
OBEC JAROŠOV
Jarošov čp. 96
PSČ: 569 66
 
tel.: 461 638 150
obec.jarosov@tiscali.cz

Historie

Název obce pochází zřejmě ze staroslovanské doby, ze jména Jaroš. Vznik Jarošova se však datuje kolem roku 1350 - 60. Byl to zřejmě pouze dvůr nebo tvrz v západní části obce. První písemná zmínka je z roku 1366, kdy se biskup Petr z Litomyšle přel s klášterem Podlažickým a jeho opatem Domoslavem o hranice. K vyřízení tohoto sporu byla jmenována komise - Dluhomysl, kustot kapituly Litomyšlské a měštan z Litomyšle Brunon na jedné straně a probošt kláštera Podlažického Havel s Vilémem Křeše ze Smrček na straně druhé. V případě neshody měl rozepři rozhodnout pátý - rytíř Albert z Jarošova, což svědčí o jeho významu. Zbytky valů tvrze jsou na západním okraji obce.

 
    Na přelomu 14. a 15. století si zřejmě koupil ves Jarošov (spolu s Budislaví, Mladočovem a Desnou) rytíř Toulovec z Třemošné. Toulovec byl osoba opředená mnoha pověstmi i známá z historických záznamů. Své bohatství získal údajně loupením převážně na Moravě a před odvetným nájezdem Moravanů se skrýval v těžce přístupných Budislavských roklích a skalách, z nichž část leží na katastru Jarošova. Nejznámější útvar je zde pískovcová plotna stolu a čtyři sedadla - Toulovcův stůl. Ve svém loupeživém mládí patrně bydlel v Jarošovské tvrzi. V stáří se stal počestným litomyšlským občanem, který zde vykonal mnoho dobrých skutků. Zemřel asi roku 1412.
 
  • Písemná zmínka o Jarošově jako o vsi pochází až z roku 1433. V roce 1480 ves Jarošov koupilo město Litomyšl.
  • Nová katastrální mapa byla pro Jarošov pořízena v roce 1839. V roce 1890 bylo v Jarošově 101 domů a 495 obyvatel.
  • V prvé polovině 19. století byla v Jarošově evangelická škola. V roce 1978 byla postavena dvoutřídní obecná škola.
  • Obec byla elektrifikována v roce 1934, první stavba vodovodu pochází z roku 1936.
 
Výpis z "Pamětní knihy obce Jarošova"
 
Původ obce je prastarý, o čemž svědčí 3 zjištěná naleziště popelnic. Dosud patrné hradiště na západní straně obce s dvojími mohutnými náspy svědčí o tom, že tu stávala tvrz na svou dobu výborně opevněná. První nepřímá zmínka o Jarošově je z roku 1368, kdy se v letopisech připomíná jistý rytíř Albert z Jarošova, ves sama se pak připomíná až r. 1433.
Vavřinec Toulovec,  měštan Litomyšlský, žil ve druhé polovině 14. a na začátku 15. století. Jeho jízdní loupeživá družina měla své skrýše v místních pískovcových skálách, které se od té doby nazývají Toulovcovy maštale. Koncem 14. století mu náležela i obec Jarošov. Jeho jméno pochází dle jedné verze z Toulavec = Toulovec, dle druhé od stálého nošení toulce na šípy. Kolem roku 1400 byl sídlem na tvrzi v Jarošově.
Roku 1480 koupila Jarošov spolu s Budislaví od Čeňka z Barchova obec Litomyšl, i s rybníkem "pod Volšany", který byl původně obecní. Později byl rybník vypuštěn a pozemky rozprodány na pole.
Z doby pohusitské je v sousedství školy zachovalý hřbitov. Nový hřbitov byl založen počátkem 19_stol., doplněn r. 1885 márnicí, jež doposud byla u školní budovy. Jarošov přifařen do Makova (děkanát vysokomýtský)
 
V roce 1910 měl Jarošov 100 čísel s 528 obyvateli. K Jarošovu náležela také část osady Vranice a samota Paděrek. Vesnice byla většinou rolnická s drobným domácím průmyslem, (č. 40 a 59) s možností zbožím, dále družstevní se lidé zabývali kromě obuvnictví a vyšívání a tkalcovstvím, dále zde byly 2 mlýny a 2 hostince. Část obce patřila k Jarošovu (10 popisných čísel), zbývající části pak k Nové Vsi (12 čísel) a Boru (4 čísla) Spolkový, kulturní a hospodářský život se v Čechách a na Moravě od 70. let 19. století do značné míry realizoval prostřednictvím nejrůznějších spolků. Jejich právní základ byl položen v souvislosti s ústavními a právními reformami, kterými prošla habsburská monarchie po válce r. 1866. V listopadu r. 1867 byly vydány zákony o spolkovém právu a o spolčovacím právu a mnohé z nich platily dále i po roku 1918.
 
Hospodářská činnost
před r. 1887 založena Hospodářská beseda v Jarošově (1906-34) s knihovnou
1889 - založena obecní ovocná školka pro pěstování tuřínové sadby 1897 - založeno Družstvo ku vzájemné náhradě škod pádem dobytka vzešlých (družstvo pojišťovací)
1897 - založen Záložní a spořitelní spolek pro Jarošov a okolí 1923 - Hospodářské sdružení českých křesťanských zemědělců, odbočka v Jarošově
 
Spolková činnost
1886 - založena Čtenářsko-hospodářská beseda
1887 - založena knihovna při Čtenářsko-hosp. besedě
1909 - založeno volné sdružení "Kroužek přátel Novohradsko - Prosečska" - později přeměněno na "Odbor Klubu českých turistů v Jarošově" (r. 1910 vydalo "Průvodce Toulovcovými skalami")
1887 - založen Sbor dobrovolných hasičů v Jarošově (1921 oslavy TGM, 1922 ples)
1907 - Sbor dobrovolných hasičů byl změněn na Hasičskou a tělovýchovnou jednotu "Sokol" v Jarošově 1921 - Jarošov se stal jedním ze zakládajících členů "Spolku pro získání Růžového paloučku u Oujezdce veřejnosti". Zúčastnil se posléze výstavby pomníku, který "má vystihovati utrpení Českých Bratří, pro něž je věnován". 1921 - zakoupeno jednotou "Sokol" divadelní jeviště (hrálo se v hostinci "u Ehrenbergrů" č. 4O 1934 - Sdružení mládeže v Jarošově (zábava)
Shromáždění v Jarošově: Jednota českého učitelstva okresu Litomyšlského zakládající člen Spolku pro získání "Růžového paloučku" u Újezdce
 
Politická činnost
shromáždění v Jarošově:
1910 - Agrární strana
1912, 1914 - Národně socialistická strana
1925 - 1934 - Republikánská strana zeměděl. a malorolnického lidu
 
Správa obce
Od roku 1831 byl v obci ustanoven rychtář (první byl Václav Melša z č.34), který svůj úřad vykonával za spoluúčasti jedenácti konšelů. Zvlášť zvána byla "obecní valná hromada" z 32 sousedů starousedlých.
 
Škola
Vyučovat se v obci začalo až v r. 1833 v najaté místnosti ve statku č.p. 2. Později byla tato soukromá evangelická škola přeložena do chalupy č. 91, pak do domu č. 58, dále do statku č. l a do chalupy č. 4. V r. 1841 byla postavena evangelická škola, přízemní budova s l třídou, dále se světnicí, kuchyní, komorou, márnicí a chlévem. Občany Jarošova stálo mnoho příkoří a utrpení od katolické církve v Litomyšli, než se jim podařilo povolit výstavbu evangelické školy.
V r.1910 je zmíněna dvoutřídní obecná škola s jednou pobočkou spojená se zimní hospodářskou školou pokračovací
V r. 1925 navštívila školu delegace slovenských učitelů V r. 1926 uspořádala škola zájezd na Slovensko. V letech 1941 až 1942 zde vyučoval spisovatel Petr Jilemnický.
 
Památník
Památník byl vybudován v září a odhalen 28.října 1921.
 
Telefon
Telefon do obce zaveden v r. 1937
 
Železnice
V r. 1920 byl projednáván projekt na výstavbu lokální železnice z Moravan přes Lůz, Nové Hrady, Proseč, Budislav, Poříč Vísku s připojením na projektovanou trat z Litomyšla na Poličku. Trasa vedla od Lůze podél potoka Novohradského k Dolům, Polance, Roudenským údolím do Vranic, údolím Strakovým ku Proseči Posekanci, údolím pod Kamenným Sedlištěm k Poříčí a Vísce. Nádraží pro Jarošov mělo být ve Vranicích.
Úryvek z knihy "Kolébkou Loučné" (Josef Karel) 1929
 
Jarošov má katastrální plochu 512'44 ha a 535 obyvatel. Náleží k ní díl osady ,V r a n i c (9 čísel). Osada Jarošov má 92 čísel (se samotou Paděr-k e m) a 495 obyvatelů (národnosti českosl. 495; církve českobratr. evang. 307, římsko-katol. 177, českosl. l, židovské 3, jiná 3, bez vyznání 3). Vzdělání lidu: obecná škola trojtřídní, lidová škola hospodářská, místní osvětová komise, veřej, obecní knihovna. Život spolkový: Sokol, Hospodářsko-čtenářská beseda, hasičský sbor. Politické organisace a spolky: strany republikánské a lidové. Výživa obyvatelstva: rolnictví (80%), průmysl cementářský, různá řemesla (hlavně obuvnictví), obchod a vyšívání bílého prádla. V místě je cementárna a mlékárna. Záložna (kampelička). Zastávka dráhy Tržek (10 km). Stanice státního autobusu v Budislavě (2'5 km). Úřad poštovní, telegrafní a telefonní v Nových Hradech. V obci poštovna. Do vsi vede okresní silnice z Litomyšle, která se tu rozbíhá na sever k Nové Vsi u Jarošova a na jih do Budislavy.
 
Z historie:
Ves je prastarého původu (viz nálezy). V dějinách se jmenuje r. 1368 rytíř Albert z Jarošova. Ves je jmenována r. 1433. Koncem 14. stol. patřila Toulovcovi. Tu měl své sídlo (viz Litomyšl, Mladočov, Děsná). R. 1480 koupila Jarošov s Budislaví Litomyšl (osada) od Čeňka z Barchova a Jana, syna Jindřicha Makovského z Potštýna. Ta má zde dosud v okolí rozsáhlé lesy.
 
Pamětihodnosti:
Budova obecné školy (stará). U ní zachovalý hřbitov z doby husitské s patrnými rovy. Zvonička z r. 1804. Na západním kraji vsi hradisté s dvojími valy. Tu stávala dobře opevněná tvrz. Nedaleko „Panský stůl", z pískovce vytesaná deska se čtyřmi sedadly. Zde byla zjištěna 3 naleziště popelnic, nalezen nožík, šipkastu-lejíarýhovaný střep z doby knížecí. Pomník padlým ve světové válce.
 
Přírodní zajímavosti:
Jarošov je nejlepším východiskem do T o u l o v c o v y skalní krajiny. V blízkosti jsou nejkrásnější její partie: Maštale Toulovcovy, Maštale Městské a Karálky (2 km). Jarošovem vede do Toulovcova kraje od Litomyšle nejkratší značená turistická stezka přes Říkovice a Seč Vidlatou (viz jmenované vsi). Se silnice k Budislavi (538 m) je překrásný pohled do Skutečska, Litomyšlska a k Vysokému Mýtu. Možno spatřiti za jasného počasí Orlické hory i Sněžku.
 
K severozápadu od Jarošova je po kamenitých stráních a v romantickém údolí rozběhlá ves Vranice (1/2 km), z níž náleží k místní obci Jarošovu 9 čísel a 40 obyvatelů (národnosti českosl. 40; církve římsko-katol. 24, českobratr. evang. 16), 11 čísel k Nové Vsi u Jarošova a 4 čísla k B o r u v okresu vysokomýtském. Celkový počet obyv. v celé vsi je 115. Církevně je celá víska ještě rozdrobenější, neboť je přifařena ke 4 farám a patří k 6ti hřbitovům. Vzdělání lidu pro část vsi, náležející k Jarošovu: obecná škola trojtřídní, lidová škola hospodářská, místní osvětová komise a veřej, obecní knihovna vesměs v Jarošově. Spolkový a politický život sdílí s Jarošovem (viz Jarošov). Stanice dráhy, zastávka a u to b u s u, úřady poštovní, telegrafní a telefonní viz Jarošov. Ves nemá silnice, pouze vozové cesty, vedoucí do Jarošova, Nové Vsi a Roudné. Výživa obyvatelstva: 35% rolníků těžko vyživí kamenitá políčka ve stráních, průmysl mlynářský, obuvnictví, dýmkařství, tkalcovství, vyšívání bílého prádla a drvařství. Ve vsi jsou 2 mlýny.
 
Z historie:
R. 1528 byl zde mlýn „Vraní", k němuž bylo později přistavěno několik chalup na přání obce Jarošova. Odtud jméno vsi Vranice.
Přírodní zajímavosti. V bezprostřední blízkosti romantický skalní kraj Toulovcův.
Aktuality z obce

25. dubna 2017

Do sekce SDH Jarošov byla nově doplněna složka Krizové řízení obce. Naleznete zde...

14. dubna 2017

Už teď bychom vás chtěli pozvat na tradiční jarošovské pálení čarodejnic. Poletíme...

28. března 2017

V sobotu 8.4.2017 od 9:00 hod.proběhne úklid silnic. Sraz před MŠ. Občerstvení...

1. března 2017

V úterý 14. 3. 2017 od 19 hod. se koná v prostorách hospody U zvoničky veřejné zasedání...

25. října 2016

Tuto sobotu 29.10.2016 bude v naší obci chodit kominík vymetat komíny. Zájemci se předem...
Doporučujeme
Anketa
Souhlasili by jste, aby Obec Jarošov podpořila z veřejných prostředků soukromý subjekt, který by měl zájem zřídit a provozovat prodejnu smíšeného zboží v Jarošově?
Určitě ano
Určitě ano
hlasů: 91
Spíše ano
Spíše ano
hlasů: 3
Ano
Ano
hlasů: 3
Ne
Ne
hlasů: 5
Spíše ne
Spíše ne
hlasů: 1
Určitě ne
Určitě ne
hlasů: 8
Nevím
Nevím
hlasů: 1
Počet hlasujících: 112
Jsem robot:
Napište číslici devět:
Počasí
Redakční systém MaRS 2.2 © regrafika ▪ design 2013 © Studio DAMI ▪ Prohlášení o přístupnosti